Jéžův zahradní kalendář - září - díl 1/2

Ovocná zahrada | Zeleninová zahrada | Okrasná zahrada

kalendar-zari1
Září je posledním letním a prvním podzimním měsícem. V tomto měsíci už nelze očekávat stálé a déletrvající počasí. Nezřídka proto teplota klesá, ubývá hodin slunečního svitu a den se zkracuje. Postupně odkvétají letničky, nahrazují je podzimní trvalky. V tomto měsíci je čas sklidit plody veškeré práce – zrají hrušky, jablka, sklízí se i zelenina, může se sázet pozdní zelenina a samozřejmě je důležité začít připravovat zahradu na zimu.

V září je půda ještě příjemně vlhká a vyhřátá díky letnímu teplu. Pro většinu rostlin jsou tyto podmínky nejvhodnější období pro jejich rozmnožování. Ne nadarmo se říká „Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.“ Vyhřátá půda je mimo jiné ideální i pro výsev trávníku.

Pojďme se nyní podívat na jednotlivé typy zahrad. Začneme tou ovocnou…

Ovocná zahrada

Bobuloviny | Peckoviny | Skořápkoviny 

Září v ovocné zahradě je ve znamení sklizně. Sklízet můžete švestky, některé druhy hrušní a jabloní, pozdní broskve i plno dalších plodin. Při česání je nutné kontrolovat jednotlivé plody a ty poškozené či opadané ihned zpracovat, případně vyhodit - mohou být zdrojem chorob a škůdců. Při dalším skladování by mohly zbytečně nakazit i zdravou část sklizně. Pokud chcete snížit riziko hnilobných procesů, určitě sklízejte plodiny i se stopkou. Pro jejich skladování se nejvíce hodí sklep, jelikož udržuje chladnější teplotu.

Tip: Pro jablka je nejvhodnější teplota 3 až 5 °C a pro hrušky dokonce 1 až 2 °C. Rozdílné je i skladování, kdy jablka skladujeme stopkou dolů a hrušky stopkou nahoru.

Sklep je před uskladněním zapotřebí vyčistit, vybělit, případně vysířit a pravidelně v noci větrat, aby si udržoval stálou přiměřeně chladnou teplotu, vlhkost a nemnožily se v něm plísně. Sklep však každý nemá a proto je další možností skladovat ovoce přímo v domě v nevytápěné místnosti. V panelákovém bytě nemusí mít společné sklepy vhodnou teplotu, z tohoto důvodu je přijatelnější variantou skladovat plody na balkoně. Zde vytvoříte skladovací prostor tím, že bedny obložíte polystyrénem a zakryjete dekou. V případě nepříznivých podmínek můžete všechny ovocné plody moštovat, kompotovat, zavařovat či pálit. Ovoce můžete zpracovat na džemy, marmelády, mošty nebo pyré (džemy a marmelády můžete zavařit do zavařovacích sklenic, mošty lze skladovat v PET lahvích a pyré v sáčcích).

Tip: Rady našich prababiček: Švestky vydržely v sušených kopřivách až několik týdnů. Hrušky a jablka se dříve balily do papíru.

Bobuloviny

V září je také nejvyšší čas ke sklizni dvakrát plodících jahod a beztrnných ostružin. Pozdější sběr už by mohl přinést plody, které nejsou sladké či chutné a ve většině případů plesnivé. Dále můžete až do poloviny září bez problémů vysazovat nové záhony jahod, které musíte dobře zakořenit, aby byla i příští rok bohatá sklizeň. Jahodníky je zapotřebí před zimou řádně ošetřit - opatrně prokypřit, prohnojit a případně dle potřeby zavlažit. Starším jahodovým keříkům také odstříháváme šlahouny a vyštipujeme květy a drobné plody, které by již nedozrály.

Tip: Šíření škůdců a nemocí můžeme do značné míry zabránit tím, že ze stromů odstraníme nahnilé plody a současně sebereme všechny padavky ze země a to i bez chemických postřiků.

Jako další můžete sklízet dozrálé hrozny vinné révy a jejich keřům pak zkracujte vrcholky letorostů. Rybíz a angrešt prosvětlujte odřezáváním starších větví.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout, že bobulové ovoce se snadno rozmnožuje řízky. Větvičku se šesti pupeny seříznete a zasadíte do pařeniště tak, aby dvě třetiny s pupeny bez listů byly pod zemí.

Peckoviny

V září máte poslední šanci k očkování broskvoní, dozrávají i švestky a pološvestky a je potřeba je očesat. Při sklizni řádně zkontrolujte plody, zda nejsou napadené šarkou.

sarka-3

sarka-2

Takto napadený strom je bohužel nevyléčitelný a je zapotřebí jej vykopat a spálit. Na tomto místě raději nesázejte jiné slivoně, jelikož jsou na šarku citlivější. Můžete však na toto místo umístit bobuloviny nebo jádroviny.

Tip: Pokud pozdní odrůdy ovoce necháte přejít mrazíkem, bude mít výraznější vůni a sladší chuť.

Skořápkoviny

Začátkem září přicházejí na řadu lískové ořechy a koncem vlašské. Že jsou vlašské ořechy skutečně zralé, poznáte tak, že začnou samy padat. Případně je můžete na zem setřást. V dalším kroku je sušíte v jedné vrstvě na slunci a čerstvém vzduchu (suchém a světlém místě) přibližně 3 až 5 týdnů. Čím lépe ořechy prosušíte, tím menší bude riziko, že budou později plesnivět.

Zeleninová zahrada

Plodová | Kořenová | Listová | Cibulová | Košťálová | Bylinky

Cyklus sklizně pokračuje i v zeleninové zahrádce – i nadále ošetřujeme, zaléváme a postupně sklízíme všechny plody. Na konci měsíce už můžeme začít i se sklizní pozdní kořenové zeleniny. Po sklizni je vhodné připravit záhony na další pěstování - záhony je nutné okopat, zrýt, odstranit plevel a pohnojit.

To, že je září měsícem sklizně však neznamená, že ještě nemůžete něco zasadit. Naopak. Můžete vysít ředkvičky, česnek, zimní salát, špenát, kopr a ozimý květák a v případě velmi nepříznivého počasí, můžete rostliny chránit fólií.

Stejně jako u ovoce je pro uskladnění zeleniny opět velmi vhodný chladný sklep. Další účinnou a zdravou metodou skladování je zkvašení. Nejznámějším příkladem je kvašené zelí, ovšem mléčným kvašením můžeme zpracovat i veškerou kořenovou a brukvovitou zeleninu.

Tip: Návody na mléčné kvašení můžete najít na internetu pod heslem „výroba pickles“.

Další důležitou informací je, že pouze některé druhy, jako je například salát či kukuřice, můžete pěstovat na stejném místě několik let po sobě. Ostatní je plodiny je třeba pravidelně obměňovat – předcházíte tím poškození rostlin nejrůznějšími chorobami. I při této obměně však musíte postupovat s rozvahou a raději si každý postup předem prověřit. Na stejné místo po sobě by rozhodně neměly přijít brambory a rajčata nebo cibule a česnek. Obměnu plodin si však můžete zjednodušit. Pokud první rok na záhonu pěstujete zeleninu, ze které se zužitkuje nadzemní část, což jsou rajčata, okurky, zelí nebo saláty, můžete tam příští rok vysadit zeleninu, ze které využijete část kořenovou, což je třeba mrkev, řepa, celer atd. Neplatí to však stoprocentně.

Sklizené rostliny pečlivě odstraňte a půdu řádně nakypřete. Ve většině případů je vhodné, když půdu určenou pro vysazení plodin pro podzimní sklizeň tři až čtyři dny před vysazením důkladně zavlažíte (30 – 40 l na m2). Doplníte tak množství vody a rostlinám tím usnadníte zakořeňování. Pro podzimní sklizeň se hodí zejména hlávkový salát, kedluben, zimní endivie a ředkvič­ka. Pozor! Nejpozdější termín výsadby těchto rostlin je 10. až 15. září. Pro podzimní vý­sadbu používejte jen odrůdy s krátkou dobou vývoje. 

Plodová zelenina - tykvovité druhy 

Rajčata chraňte za vlhkého počasí přípravky proti plísni bramborové. Pokud předpověď hlásí mrazíky, skliďte i nedovyvinutá rajčata, která můžete nechat dozrát doma.

Dále podkládáme deskami, prkny nebo dlaždicemi plody tykví, aby nezačaly od země plesnivět či odhnívat.

Kořenová zelenina

V oblastech s příznivým podnebím můžete na začátku září vysít ještě mrkev. To však můžeme doporučit pouze pro oblasti s mírnými zimami, kde jsou pís­čité půdy. Mrkev chraňte netkanou textilií proti škůdcům.

Pařeniště můžete v září ještě zaplnit ředkvičkami. Opět se nejlépe hodí rychle rostoucí odrůdy. Výsev si ulehčíte použitím prkénka se sázecími kolíky.

Tip: V teplých, chráněných polohách a na lehkých, humózních půdách dosáhne i ředkvička vysetá na volný záhon ještě do poloviny září sklizňové zralosti.

Listová zelenina

Na volné a upravené záhony v tuto dobu můžete vysít špenát, polníček a zimní salát.

Pokud hlávkový salát ještě nedosáhl sklizňové zralosti, můžete jej zakrýt pařeništními okny nebo fólií. Hlávky se pak budou tvořit rychleji, i pokud se dostaví časné podzimní mrazíky. Konstrukce může být vysoká jen 25 cm až 30 cm. Místo pařeništních oken můžete použít rámy potažené fólií nebo fóliovníky či rukávce, které jste používali na jaře. Hlávkový salát ozimý byste měli pěstovat jen tam, kde jsou k dis­pozici střední, nepříliš mokré půdy. V úvahu tedy přicházejí hlavně písčitohlinité nebo hlinitopísčité půdy, které jsou také humózní.

Tip: Hlávkový salát ozimý byste měli vysévat stejně jako jiný hlávkový salát a to na záhony pod širým nebem od 1. do 10. září.

Lusková zelenina

V září uschnou fazolové lusky, které jsou určené pro sklizeň na se­meno, a nastane čas je sklidit. Celé rostliny odřízněte těsně u země i s lusky je rozvěste na suchém, větraném místě tak dlouho, dokud úplně neuschnou. Tento způsob sušení se osvědčil lépe než otrhávání samotných lusků.

 A36B_DAA18826-27DF-49D9-9BC8-59B2_Large

Cibulová zelenina - čeleď liliovitých

Česnek, který lze vysazovat až do poloviny října, by se však neměl sázet do půdy po cibuli, póru, rajčatech, bramborách nebo dokonce i po samotném česneku. Nejpozději na začátku září musíte sklidit cibuli pěstovanou ze sazečky i ze semen.

Dále je třeba připravit záhon pro výsadbu pozdního česneku a nejméně měsíc před výsadbou zrýt půdu do hloubky 30 cm a prohnojit hnojivy, aby stačila ještě dobře slehnout. Než se v říjnu pustíte do výsadby, namořte stroužky roztokem na moření česneku, který je ochrání před houbovitými chorobami.

Nejpozději začátkem září (často již koncem srpna) je čas sklízet cibuli vypěstovanou ze sazečky i ze semen. Pokud je nať po deštivém létě ještě zelená, můžete cibu­li trochu podrýt vidlemi, čímž se zpřetrhá velká část ko­řenů a urychlí se tím vyzrávání a zatahování cibule. Stejně jako mrkev, chraňte netkanou textilií proti škůdcům i pórek.

Košťálová zelenina - brukvovité druhy

Kadeřavá kapusta (kadeřávek) by měla do příchodu mrazů vytvořit ještě hodně listové hmoty, a proto ji v září znovu přihnojte dusíkem. Roztoky hnojiv jsou vhodnější než suché rozhozené hnojivo. Kadeřávek tím mimo jiné dostane i potřebnou vodu, bez níž hnojení není účinné. Růžičkové kapustě zaštípněte špičku, aby se podpořil růst růžiček. Můžete ničit vajíčka a housenky na košťálové zelenině. Pokud si nevystačíte sami, použijte postřik. Pekingské a čínské zelí jsou ve vrcholné fázi vývoje, takže je pouze v případě potřeby vydatně zaléváme a přihnojíme. Do poloviny měsíce můžete ještě vysévat kozlíček polníček, který budete sklízet na jaře. Koncem září by měl dostat ještě jednu dávku hnojení pozdní květák. Použijte k tomu 0,3 % roztok plného hnojiva a rych­le působícího dusíkatého hnojiva a oba tyto druhy smí­chejte v poměru 1:1. Květák, který však nevytvořil do konce září vyvinuté růžice, musíte ochrá­nit před časnými mrazíky a to nejlépe tak, že nad květákem napnete fólii. K tomu můžete použít přenosné fóliové rukávce či kryty odpovídající velikostí květákovému porostu.

Tip: Pokud vám nezbyly folie od jara, postačí i pouhé zakrytí porostu silným balicím papírem, který však musíte zajistit proti větru.

Bylinky a koření

Čerstvých bylinek se nemusíte vzdát ani v zimě, můžete je totiž přesadit do květináče a přemístit dovnitř na světlé místo. Vyhovovat jim bude okenní parapet orientovaný na východ či na jih. Můžete si vybrat z trvalek (máta, pažitka, šalvěj, rozmarýn, tymián), ze kterých odeberte kousky trsů do květináčů a rychle rostoucích letniček (majoránka, petrželka, řeřicha, kerblík), které můžete vysít do nádob.

502030736_1

Bylinky, které pěstujete na záhonku, by však zimu měly přežít bez výraznější újmy, jelikož většina z nich pochází z oblasti mírného pásu. Stačí tedy, když je ještě před příchodem velkých mrazů přikryjete mulčovací kůrou a jehličnatými větvemi. Citlivější bylinky jako například bazalku nebo oregano, které pocházejí z oblasti Středozemí, je na zimu lepší přesunout do tepla. Bylinkám je třeba zajistit vhodnou teplotu – nejlépe se jim daří při 10 - 20 °C. Pokud bylinky umístíte do místa s běžnou pokojovou teplotou, počítejte s pomalejším růstem. S teplotou dále souvisí i intenzita zalévání – bylinky, které jsou v chladnější místnosti, zalévejte méně často.

Saturejku zahradní z pozdních výsevů je potřeba sklidit a usušit zhruba do poloviny září.

Pokud chcete nasušit pro zimní potřebu listy libečku, musíte je sklidit v září. Listy nesmíte sušit na slunci, ztrácejí tím značnou část aromatických látek. K podobným ztrátám může dojít, pokud usušené listy neuskladníte ve vzduchotěsných nádobách.

Pokud v září přesadíte petrželku do kořenáčů, budete ji moci celou zimu průběžně sklízet. Pro tento účel můžete využít listovou i kořenovou petržel. Kořenová však nemá kadeřavé listy a budete pro ni potřebovat hlubší (větší) kořenáče - její kořeny jsou o hodně delší, než je tomu u kadeřavé listové petržele. Pro listovou petržel stačí kořenáče o průměru 12 cm, pro kořenovou asi 14 cm.

Rostliny vyryjte opatrně ze země, dávejte přitom pozor na kořeny a okamžitě je zasaďte, jelikož na vzduchu trpí. Sázejte je pouze tak hluboko, jak rostly před výsadbou a do každého kořenáče natěsnejte co nejvíc rostlin. Vzdálenost mezi nimi postačí 3 cm u naťové a 5 cm u kořenové petržele.

K výsadbě používejte hlinitou nebo písčitou kompostovou zeminu. Vysazenou petržel ponechte až do příchodu mrazů pod širým nebem nebo v pařeništi a kořenáče zapusťte do země až po okraj. Po zapuštění musíte petržel důkladně zalít, aby ko­řeny získaly těsné spojení se zeminou. V kořená­čích pod širým nebem nesmí vyschnout substrát a na místo, kde jsou zapuštěny, by nemělo dopadat přímé slunce, aby petržel nezvadla. 

V září zasaďte do kořenáčů i pažitku a budete ji moci sklízet celou zimu. V nich je třeba nechat pažitku lehce promrznout. Po přenesení do tepla a zalití začne narůstat.

Sklidit můžete kořeny čekanky, z nichž ve sklepě budete rychlit bílé puky.

Koncem září nasušte majoránku z druhé sklizně. Při druhé sklizni nemají rostliny většinou nasazena poupata, a proto na ně nemusíte čekat.

Další informace

Vytrvalou zeleninu a léčivé rostliny přesazujeme do čerstvé půdy s dostatečným množstvím živin. Dále dozrávají dýně, sklízí se celer, podzimní mrkev, brambory, poslední hrášek a fazolky, cukety a baklažány, podzimní zelí, květák, špenát a mangold. Záhony po zelenině pečlivě zryjte a můžete ještě zasít zelené hnojení – jetel, vikev a hořčici, které pak brzy z jara zaryjete do půdy. Do pozdního podzimu i zimy vám na záhonech zbude pozdní růžičková kapusta, zelená petrželka, pažitka a odolné odrůdy špenátu.

Tip: V září je ten nejlepší čas na likvidaci plevele. Když ho odstraníte teď, už se nestačí vysemenit a na jaře budete mít o práci méně. A pokud máte některé záhonky prázdné, tak je mulčujte a popřípadě jim dopřejte trochu zeleného hnojiva, abyste je udrželi v kondici.

Rada na závěr! Nikdy neskladujeme ovoce společně se zeleninou! Ovoce totiž poměrně snadno natáhne cizí pachy. Nejhůře v tomto směru působí zelí, kapusta, květák a brambory. Společné skladování s mrkví zase zapříčiní zhořknutí jablek. Ideální je uložit ovoce a zeleninu v oddělených místnostech. 

Doufáme, že vám článek pomohl a v dalším článku se na vás těšíme s druhým dílem zářijového rádce, ve kterém se budeme věnovat okrasné zahradě.

Přejeme pěknou sklizeň :)

 

JEŽEK tým

Snímek obrazovky 2017-08-16 v 11.15.03 Snímek obrazovky 2017-08-16 v 11.17.58