Jéžův zahradní kalendář - červenec

Ovocná zahrada | Zeleninová zahrada | Okrasná zahrada

kalendar-cervenec

Zeleninová zahrada

Sklizeň zeleniny je to, kvůli čemu se během roku staráme o naše zeleninové záhony. V červenci se můžeme těšit na další z čerstvých plodů – konkrétně saláty, kedlubny nebo rané zelí. Jakmile je zelenina připravená ke sklizni, není na co čekat. Nesmíme ji nechat přezrávat, aby nezačala kvést. Po sklizni nám některé záhony mohou zůstat prázdné – to je šance k tomu, abychom vyseli další „várku“. Stačí si jen vybrat – nabízí se brokolice, saláty, ředkvičky i salátová řepa. Stačí jim poskytovat dostatek vláhy, aby byli schopné rychle vyklíčit a do podzimu ještě dorůst.

Ačkoliv je salátová řepa považována za podzimní zeleninu, vyplatí se sklízet ji v průběhu července nebo srpna. Plody jsou v tu dobu velké v průměru asi 5 cm, zároveň ale jemné a křehké, ne příliš tuhé. Pokud ji zaséváme, nemusíme příliš hustě – „semínka“ řepy totiž obsahují asi 3 – 5 semen, což znamená, že budeme později muset jednotit na 5 – 10 cm. 

1

Červenec není pouze ve znamení sklizně, některé druhy zeleniny můžeme i v tomto období vysévat. Jedná se může o krátkodenní zeleninu, kterou chceme už na podzim sklízet a která není na našem území původní – např. pekingské a čínské zelí či japonská ředkev. U těchto netradičních druhů zeleniny je často problém s výsevem – ačkoliv je červenec časově tím nejlepším obdobím, vysoké teploty příliš těmto výsevům nevyhovují. Proto je potřeba pro tuto zeleninu vytvořit co nejlepší podmínky, tzn. dostatek vláhy a místo, které bude v části dne zastíněno. U listových druhů se doporučuje provést výsadbu počátkem srpna z předpěstovaných červnových výsevů, jinak by mohlo dojít k napadení zeleniny dřepčíky. U ředkví se naopak nevolí způsob předpěstování, vysévají se napřímo, s dřepčíky je pak nutné bojovat neustálým udržováním vlhkosti, čemuž můžeme pomoci bílou netkanou textilií.

2

Pro vydařenou úrodu ze skleníku bychom měli, zejména v tomto období vysokých teplot, myslet na neustálé větrání. Nemusíme se přitom bát o zdraví naší zeleniny – dočasné nepříznivé teploty jsou pro rostliny snesitelné, v porovnání s možným napadením listovými chorobami při nedostatečném větrání.
V tomto období je zelenina také náchylnější k napadení plísněmi, proto bychom měli záhony neustále kontrolovat, popřípadě ihned zasáhnout.
U okurek nakládaček se často můžeme setkat s tzv. sprcháváním plodů neboli náhlým opadem květů před jejich rozvitím nebo plodů před dozráváním. Příčinou tohoto problému bývá nedostatečné opylení, nebo častěji náhlý nedostatek dusíku – s tím si můžeme poradit použitím hnojiva s vyšším obsahem dusíku, které budeme aplikovat na listy okurek.

Okrasná zahrada

Je červenec – tedy nejvyšší čas vysadit cibuloviny, ze kterých se chceme radovat na podzim. Ze všech můžeme jako zástupce jmenovat krokusy, často známé také jako šafrány. Abychom jim dopřáli co nejlepší podmínky k růstu, vybereme propustnou půdu s dostatkem humusu a slunné nebo alespoň polostinné místo. Poté už můžeme začít vysazovat, cibulky umisťujeme do hloubky 5 – 10 cm podle jejich velikosti a zasypeme je směsí půdy, proleželého kompostu a písku. Vysadit si můžeme i lužanku – (tu je však potřeba přesazovat každý třetí nebo čtvrtý rok) či ocún, u něhož si však musíme dát pozor na jeho jedovatost.

3

Měli bychom myslet na ochranu celé okrasné zahrady, obzvláště pokud nás trápí dlouhá období sucha a vysokých teplot. Vydatná zálivka je samozřejmostí, choulostivé rostliny však navíc vyžadují zastínění. U těch je důležitý také řez velkých větví, který bychom neměli provádět déle než v půlce měsíce, aby měly rány dostatek prostoru pro zahojení.

Stejně tak jako na cibuloviny, měli bychom si najít čas na kosatce, abychom je přesadili, případně namnožili. Jelikož je necháváme na jednom místě až čtyři roky, po takové době už rostliny vypadají nevzhledně. Zmladit je můžeme tím, že je přesadíme a rozdělíme na více rostlin. Stačí celou rostlinu i s kořenem vyjmout z půdy, nadzemní část zkrátit na 10 cm a rozdělíme ji tak, aby každá část měla oddenek s 2 – 3 články. Zbývající části oddenku odřízneme, zkrátíme kořeny (případně zcela odstraníme podle potřeby) a místa řezu necháme zaschnout, abychom se vyvarovali zahnívání kořenů. Po zaschnutí zasadíme kosatec zpět do zeminy tak, aby horní část oddenku vyčnívala. Nakonec samozřejmě nesmíme zapomenout na vydatnou zálivku.

4

Ideální doba je v červenci také na množení růží řízkováním. Tento způsob množení využíváme tehdy, pokud jsou letorosty růže dostatečně vyzrálé. Řízky řežeme ze střední části výhonů se 2 – 3 listy, přičemž na výhonu necháme 1 – 2 páry listů. Takto připravené řízky necháme zakořenit ve směsi rašeliny a písku – procento ujmutí je asi 90 %. V takovém případě je však složitější proces přezimování – pokud jsme nechali řízky zakořenit v květináčích, před zimou je uchráníme v pařeništi, kde nehrozí promrznutí, nebo ve skleníku.

5

U růží bychom také měli provést letní řez – je potřeba odstranit odkvetlé květy, zároveň však na rostlině ponechat co nejvíce listů, aby měly prostor později tvořit co nejvíce květů. Řez provedeme také u živých plotů tvořených listnatými keři, které chceme požadovaným způsobem tvarovat.

Ovocná zahrada

Po několika měsících snažení jsme konečně odměněni velkou úrodou – sklízíme třešně a višně, v některých částech i meruňky, rané broskve, drobné ovoce i některé druhy jablek či hrušek.

Plody třešní bychom měli ze stromu ideálně odstřihovat, aby nedošlo k utržení celé větvičky a tím ke zmaření části budoucí úrody.
Když už budeme třešně nebo višně sklízet, můžeme rovnou provést také řez – to se týká zejména vyšších partií. Měli bychom se soustředit na větve, ke kterým nemáme při sklizni přístup nebo nám ji komplikují. Při řezu je potřeba se řídit pravidly Zahnova řezu: nevhodné větve zkrátíme na dlouhé oslabeně aktivní čípky, řezem potlačené čípky pak stagnují v růstu a svůj růst převedou na jiné větve, které během 3 let dokážou značně zesílit.

6

Letní řez provádíme také u broskvoní a meruněk, kdy stromům odstraňujeme nebo zkracujeme letorosty, aby příliš nezahušťovaly korunu.

Vysoké teploty pro nás znamenají více práce, především co se týká zalévání ovocných stromů. Pokud si však pomůžeme mulčováním, voda se nebude tak rychle z půdy odpařovat, a tudíž budeme mít méně starostí. K mulčování stačí použít posekanou trávu, kterou umístíme kolem kmene ovocného stromu.
U stromů můžeme zaléváním předejít špatnému vývinu květních pupenů v následující sezóně. Nedostatek vody nám může značně snížit úrodu především u ovocných stromků jako je rybíz, angrešt, jabloně nebo broskvoně.
Obecně bychom se při zavlažování měli řídit tím, že pro ovocné stromy je prospěšnější vydatná zálivka jednou za čas v porovnání s častější zálivkou, zato jen povrchovou.

7

Po odplození bychom se měli postarat o jahodníky, ať už je chceme připravit na příští sezónu, nebo plánujeme pořídit nové rostlinky. V rámci příprav na příští rok bychom měli odstranit všechny přebytečné výhony a také listy, pokud jsou napadené tzv. skvrnitostí. Poté stačí jahodníky jen dostatečně zalít a přihnojit.
Také na zakládání nových jahodových záhonků je nyní ideální doba. Od zdravých jahodníků odebereme mladé, již zakořeněného odnože s celým kořenovým balem a přesadíme je na záhon – to provedeme nejlépe ráno nebo večer, tak aby rostliny nebyly vystaveny vysokým teplotám.

8

 

JEŽEK tým

Facebook sdílej twitter sdílej