Zavlažování na zahradě aneb ani kapka nazmar

blog-zavlazovani-zahrada

Taky v létě koukáte toužebně na oblohu a čekáte na déšť jak na smilování? Nejste sami. Podle portálu Intersucho už začala éra extrémního počasí, a i do budoucna bude přibývat suchých dní a úměrně tomu ubývat podzemní vody. Dopady to může mít dalekosáhlé, těch nejviditelnějších už jste si možná v minulých sezónách všimli: oproti našim babičkám a dědům musíme pečlivěji hlídat zálivku zahrady, aby nám úroda neodešla dřív, než je žádoucí.

Voda nad zlato

Není to tak dávno, co si nad dešťovou vodou nikdo nelámal hlavu a vesele jsme ji nechali ze zahrad odtékat do kanalizace. Jenže ceny za „městskou“ vodu rostou a srážek ubývá. Navíc je známý fakt, že dešťovka je pro rostliny lepší než podzemní voda. Neobsahuje minerály, je měkčí a samozřejmě dostupnější. Nad zachytáváním vody tak začali přemýšlet i ti, kdo nad tím dřív mávli rukou. 

Ideální samozřejmě je, když sofistikovaný systém vodního hospodářství zakomponujete do plánů na stavbu nebo rekonstrukci domu. Jenže ne vždy to jde, a tak nezbývá než se pokusit na zahradě zachytávat každou kapku vody.

vodni-nadrz

Stará žumpa

Ještě před pár lety jste neměli dům napojený na obecní kanalizaci a pravidelně jste vyváželi žumpu. Teď se situace změnila a vy ani netušíte, jaký poklad se ve staré žumpě ukrývá. Nechte ji pořádně vyvézt, vyčistěte ji tlakovým čističem a pak ještě dezinfekčním přípravkem. Na závěr opravte případné netěsnosti, vnitřek můžete vyvložkovat speciální fólií. A pak už jen sbírat vodu z celé střechy domu a okolí. Ven vodu dostanete pomocí ponorného čerpadla.

Zakopaná jímka

Schovat dešťovku pod zem je ideální varianta. Nádrž na ni může být opravdu obrovská, voda se v ní nekazí, nehrozí vznik řas a dokáže zásobovat zahradu celou sezónu. Pravda, jedná se na začátku o kapku vyšší investici, ale rozhodně se vyplatí, protože je na věky.

Staré sudy a nádoby

Za využití nepoužívaných nádob v zahradě vám zatleskají všichni příznivci hnutí zero waste a upcyclingu. To říká, že by se měla každé věci doma dát šance na další život. Nevyhazujte proto sudy, které se vám na zahradě nastřádaly, poslouží i staré zavařovací hrnce (třeba pod okapy skleníku). S trochou šikovnosti z nich vykouzlíte originální designový kousek.

nadoby-na-vodu

Designový sud nebo amfora

V posledních letech se v naší nabídce objevily i amfory na dešťovou vodu. Jsou vyrobeny z odolného plastu, pojmou až 270 litrů vody a vybavené jsou výpustním ventilem. Použít se tak dají nejen k záchytu a přečerpávání vody, ale také k přímému napouštění konví. 

Zavlažování ve skleníku

Skleník je takovou samostatnou vegetativní jednotkou, do které déšť nedosáhne. Zvlášť v letních měsících vyžaduje každodenní zálivku, což může být v době dovolených trochu problém. Bezpracnou údržbu zajistí kapková závlaha. Stačí ji napojit na sud s vodou, rozvést hadice se závlahou mezi jednotlivými rostlinami a máte vystaráno. Důležité je jen kontrolovat, zda je v sudu dostatečná zásoba vody.

zavlazovani-rostlin

5  tipů, jak správně zalévat

Zalévejte raději méně často, ale vydatněji

Pokropit zlehka půdu je zbytečná práce i plýtvání vodou, závlaha se totiž nedostane až ke kořenům rostlin. Mnohem lepší je proto zalévat méně často, ale vydatněji, aby se voda dostala do větší hloubky, kde se tak rychle neodpaří. Jestli už je čas znovu zalít, zjistíte snadno. Stačí zarýt lopatku do země a pokud je půda ještě vlhká, zálivka není třeba.

Ráno lepší než večer

Zvlášť během slunečných dnů se voda z povrchu půdy rychle odpařuje. Lepší je proto zalévat ráno nebo večer, první varianta je o něco vhodnější proto, že se z listů rostlin během dne odpaří nežádoucí kapky vody. Při večerním zalévání přes listy může voda třeba u okurek způsobit předčasnou plíseň.

Zalévejte ke kořenům

Dá to možná o něco víc práce, ale když budete každou rostlinu zalévat ke kořenům, můžete si být jisti, že se voda dostane přesně tam, kam má a zároveň jí nebudete zbytečně plýtvat.

Mulčujte záhony

Alespoň 10 cm vrstva štěpky nebo travní mulče na záhonech dokáže udržet v půdě potřebnou vláhu mnohem déle. Pozitivním přínosem je i omezení růstu plevele a tím pádem méně práce s údržbou záhonu během vegetace.

Pozor na teplotu vody

Odstátá voda v hadici může na rozpáleném sluníčku dosáhnout klidně i teploty 70 °C, voda ze studny je zase naopak ledová. Ani jeden extrém rostlinám neprospěje. Dávejte si pozor, jakou teplotu voda má, ta ideální je stejně vysoká jako má okolní prostředí.

Autorkou článku je vášnivá zahrádkářka z blogu Petra Zahradničí