Jéžův zahradní kalendář - duben

Ovocná zahrada | Zeleninová zahrada | Okrasná zahrada

kalendar-duben

Duben je měsícem, kdy se už na zahradě začínají dít velké věci – především co se práce na zahradě týče. I přesto, že je pověstný svým aprílovým počasím, ani to by nás nemělo odradit od vrcholných příprav na přicházející sezónu. V tuto chvíli je nejvyšší čas myslet na to, jakými květinami chceme ozdobit naši zahrádku nebo jaké plody chceme později sklízet – je totiž čas vysadit a vysít vše potřebné.

Ovocná zahrada

Duben je na ovocné zahradě typický především řezy ovocných stromů, roubováním, vysazováním řízků či školkováním podnoží.

Zapomenout bychom neměli především na broskvoně, které právě v době kvetení potřebují provést pravidelný řez. Tíhnou k tvorbě jednoletých plodných výhonů, a tedy k přílišnému zahušťování koruny. Řezem je tedy potřeba zredukovat počet výhonů ideálně na 50-120 kusů, což znamená asi 400-600 květních pupenů. Plodné výhony by měly být 15-20 cm od sebe, dlouhé z nich zkracujeme až o 1/3.

obrázek 1

Pokud jsme se v měsíci březnu nepostarali o meruňky, musíme si na ně najít čas právě teď. Je však potřeba myslet na to, že pokud řez provedeme příliš pozdě, můžeme poměrně snadno strom i vyrašené pupeny nebo květy poškodit. Podobné jako s meruňkami je to i s drobným ovocem – u ostružiníku odstraníme odplozené výhody, stejně tak u malin. U rybízu je ideální se zbavovat 5-6letých výhonů, 1-2 leté udržujeme 4 a 2-3 leté 3 kusy. U nově vysazených stromků provedeme výchovný řez – hlavní výhon zkrátíme o 1/2 a postranní o 2/3 na vnější pupen.

Více o řezu stromů naleznete v článku Připravte se na řez stromů.

Abychom se mohli těšit z velké úrody jahod, po zimě z jahodníků odstraníme suché listy i nadbytečné šlahouny. Zeminu pro jahody ideálně nakypříme a přihnojíme speciálním hnojivem, použít lze také kompost a vytvořit pomocí něj vrstvu kolem rostlinek jahod.

Dalším úkolem je přeroubování stromů, především pokud se jedná o ty starší. Nejčastěji se u nich používá způsob „za kůru“, proto musíme počkat právě na duben, kdy lze snadno kůru odchlípnout. U přeroubovaných stromů již z minulých let je nutné větve i celý strom postupně tvarovat.

obrázek-2

Zeleninová zahrada

Pro výsevy je duben jako stvořený, proto možná na zahrádce mezi záhony strávíme velké množství času. Semena mrkve, petržele, hrachu i malé cibulky vyséváme co nejdříve, aby ještě stihly zachytit zimní vláhu. Pokud jsme si však s kořenovou zeleninou pospíšili a vyseli ji už v březnu, je nyní ideální čas na jednocení.

Pro předpěstování na květnovou výsadbu můžeme do skleníku vysít semena cuket nebo keříčkových rajčat. V druhé polovině dubna můžeme do skleníku přesadit i předpěstované sazenice rajčat, papriky či salátových okurek. Pokud počasí přeje, na konci měsíce už se bude dařit přímo na záhoně teplomilným okurkám nebo cuketě. Stejně tak můžeme vysít fazole i cukrovou kukuřici, pokud je půda dostatečně prohřátá

obrázek 3

Chcete vědět více o pěstování paprik? Rady a tipy jak na to najdete v článku Výsev a pěstování paprik.

Čas je v dubnu ještě na výsev pórku. Můžeme jej vysívat přímo do záhonu, pro lepší úrodu se však doporučuje předpěstování v krytém prostoru. Až rostlinky vzejdou, měly bychom je přesadit do sadbovačů s menšími kostičkami. K přesazení bude ideální čas tehdy, až kořeny pórku vytvoří v sadbovači silně prokořeněný bal a sazenice budou silné asi jako tužka. Na záhoně je pak vysazujeme do hlubší rýhy, abychom docílili co nejdelší bílé části pórku.

Přesto, že meloun není úplně typickou zeleninou pro naše podmínky, neměli bychom se ho bát. Ideální dobou pro výsev cukrových i vodních melounů je polovina dubna. Vyséváme je rovnou do květináčů nebo do truhlíku s agroperlitem, následně je potřeba je přepíchnout. Přitom je však nutné myslet na to, že melouny jsou velmi citlivé k poškození kořenů a podle toho je tedy potřeba s nimi zacházet. Po uplynutí 6-7 týdnů od výsevu už by měly být vzrostlé dostatečně silné rostlinky k přemístění do venkovního prostředí, na záhon je však přesouváme až v druhé polovině května.

jezkuv-zahradni-kalendar-duben1

Začátek dubna je vhodný i pro výsev bazalky – té se velmi daří na světle, neuškodí ji však zasypat slabou vrstvou zeminy. Ven bylinku přesazujeme až ve druhé polovině května, kdy už nehrozí nebezpečí mrazů.

Okrasná zahrada

V dubnu se ani na okrasné zahradě téměř nezastavíme – je potřeba vysadit spoustu okrasných rostlin a nejen to. Důležitá je v tomto období také péče o ně.

Popínavé rostliny dobře poslouží na místech, která nejsou úplně esteticky dokonalá, někdy dokáží sloužit i jako tepelná izolace. Konkrétní druh „popínavky“ volíme podle našich představ a umístění, nejčastěji však narazíte na podražec, rdesno, trubač nebo břečťan. Pokud chceme popínavou rostlinu vysadit ke zdi stavby, je nutné dodržet 50 cm odstup. Rostlinu z kontejneru přesadíme do dostatečně široké a hluboké jámy (cca 50 cm). V rámci zlepšení podmínek dno jámy vysteleme vrstvou kompostu, v případě těžké a nepropustné půdy provedeme drenáž ze štěrku a písku. První výhony po zasazení upevníme k tyči, postupem času je potřeba některým druhům pomoci opěrnou konstrukcí.

tree-746126_1280

V dubnu je také čas na výsev okrasných dřevin – sázíme rododendrony i dřeviny, které se při podzimní výsadbě dobře neujmuly – břízy, magnolie, komule a ibišky. Vysazujeme také hlízy mečíků a montbrécií.

Stejně tak je čas na jiřinky, v teplých polohách můžeme začít vysazovat již začátkem měsíce, v těch chladnějších se však vyplatí počkat až téměř na přelom dubna a května. Před výsadbou je nutné všechny silnější hlízy jiřinek dělit, aby rostliny netvořily příliš mnoho výhonů na úkor květů. Dělení provádíme u dobře očistěných hlíz a alespoň týden před výsadbou. Jiřinky dělíme tak, aby na každém oddělku bylo několik oček. Poté jen seřízneme stonek těsně nad kořenovým krčkem a řezné plochy necháme dostatečně zaschnout (min. týden).
Jiřinky lze množit i řízkováním, k tomu je však potřeba vytápěný skleník. V tomto případě dáme hlízy nejpozději v březnu narašit, z nich pak odebíráme řízky a necháme je zakořenit.

jezkuv-zahradni-kalendar-duben

Co se týče péče o naši okrasnou zahradu, měli bychom se zaměřit na škůdce, konkrétně slimáky a hlemýždě, kteří dokáží zničit nově vysazené a mladé rostlinky. Boj proti nim není příliš snadný, můžeme použít různé návnady anebo je pravidelně ze zahrady sbírat. Pokud naši zahrádku zdobí okrasné jezírko, vyčistíme jej, doplníme vodou a osadíme rostlinami. Na skalkách nahrazujeme uhynulé skalničky novými a objemnější druhy patřičně vytvarujeme. S péčí o trvalky nám pomůže kompost nebo Cererit, které použijeme při hnojení, pomocí okopávání je pak prokypříme a provzdušníme půdu a nezapomeneme ani na zálivku.

obrázek 7

Pokud teprve se zahrádkou začínáme nebo ji renovujeme, je v dubnu nejlepší období pro založení nového trávníku nebo na opravu jeho poškozených částí. Prvním krokem a zároveň tím asi nejdůležitějším je kvalitní příprava půdy pro výsev. To zahrnuje zbavení se všech odpadů a nečistot, vybírání oddenků plevelů a větších kamenů. Plochu před výsevem je nutné také upravit do požadovaného sklonu, aby byl dokonale vodorovný, případně svažitý, myslet musíme i na úpravu zeminy u obrubníků, abychom následně nezápasili se sekáním trávy na těchto místech. Po takové úpravě celou plochu pohnojíme např. Cereritem a půdu následně zkypříme do hloubky 10-20 cm. Pro výsev zvolíme takovou travní směs, která bude nejlépe vyhovovat našim požadavkům. Pro zahradu u rodinného domu se doporučuje volit rekreační směs – ta obsahuje jak úzkolisté okrasné druhy trávy, tak druhy, které dobře snášejí sešlapávání. Výsevek na 1 m2 se pohybuje v rozmezí 10-20 g.

Nevypadá váš trávník tak, jak jste si představovali? O nejběžnějších problémech s ním se dočtete v článku Nejčastější problémy s trávníkem.

Pokud nemusíme řešit zakládání zcela nového trávníku, i přesto je potřeba si najít nějaký čas na ten starý. Koncem měsíce trávník poprvé přihnojujeme, ideálně za deštivého počasí nebo hnojivo aplikujeme s dostatečně velkým množstvím zálivky.

JEŽEK tým

Facebook sdílej twitter sdílej