Duben je měsícem, kdy už se na zahradě začínají dít velké věci – především co se práce na zahradě týká. I přesto, že je pověstný svým aprílovým počasím, ani to by nás nemělo odradit od vrcholných příprav na přicházející sezónu. V tuto chvíli je nejvyšší čas myslet na to, jakými květinami chceme ozdobit naši zahrádku nebo jaké plody chceme později sklízet – je totiž čas vysadit a vysít vše potřebné.
Ovocná zahrada
Duben je na ovocné zahradě typický především řezy ovocných stromů, roubováním, vysazováním řízků či školkováním podnoží.
Zapomenout bychom neměli především na broskvoně, které právě v době kvetení potřebují provést pravidelný řez. Tíhnou k tvorbě jednoletých plodných výhonů, a tedy k přílišnému zahušťování koruny. Řezem je tedy potřeba zredukovat počet výhonů ideálně na 50-120 kusů, což znamená asi 400-600 květních pupenů. Plodné výhony by měly být 15-20 cm od sebe, dlouhé z nich zkracujeme až o 1/3.
Pokud jsme se v měsíci březnu nepostarali o meruňky, musíme si na ně najít čas právě teď. Je však potřeba myslet na to, že pokud řez provedeme příliš pozdě, můžeme poměrně snadno strom i vyrašené pupeny nebo květy poškodit. Podobné jako s meruňkami je to i s drobným ovocem – u ostružiníku odstraníme odplozené výhody, stejně tak u malin. U rybízu je ideální se zbavovat 5-6letých výhonů, 1-2leté udržujeme 4 a 2-3leté 3 kusy. U nově vysazených stromků provedeme výchovný řez – hlavní výhon zkrátíme o 1/2 a postranní o 2/3 na vnější pupen.
Více o řezu stromů naleznete v článku Připravte se na řez stromů.
Abychom se mohli těšit z velké úrody jahod, po zimě z jahodníků odstraníme suché listy i nadbytečné šlahouny. Zeminu pro jahody ideálně nakypříme a přihnojíme speciálním hnojivem, použít lze také kompost a vytvořit pomocí něj vrstvu kolem rostlinek jahod.
Dalším úkolem je přeroubování stromů, především pokud se jedná o ty starší. Nejčastěji se u nich používá způsob „za kůru“, proto musíme počkat právě na duben, kdy lze snadno kůru odchlípnout. U přeroubovaných stromů již z minulých let je nutné větve i celý strom postupně tvarovat.
Zeleninová zahrada
Pro výsevy je duben jako stvořený, proto možná na zahrádce mezi záhony strávíme velké množství času. Semena mrkve, petržele, hrachu i malé cibulky vyséváme co nejdříve, aby ještě stihla zachytit zimní vláhu. Pokud jsme si však s kořenovou zeleninou pospíšili a vyseli ji už v březnu, je nyní ideální čas na jednocení.
Pro předpěstování na květnovou výsadbu můžeme do skleníku vysít semena cuket nebo keříčkových rajčat. V druhé polovině dubna můžeme do skleníku přesadit i předpěstované sazenice rajčat, papriky či salátových okurek. Pokud počasí přeje, na konci měsíce už se bude dařit přímo na záhoně teplomilným okurkám nebo cuketě. Stejně tak můžeme vysít fazole i cukrovou kukuřici, pokud je půda dostatečně prohřátá.
Chcete vědět více o pěstování paprik? Rady a tipy jak na to najdete v článku Výsev a pěstování paprik.
Čas je v dubnu ještě na výsev pórku. Můžeme jej vysívat přímo do záhonu, pro lepší úrodu se však doporučuje předpěstování v krytém prostoru. Až rostlinky vzejdou, měli bychom je přesadit do sadbovačů s menšími kostičkami. K přesazení bude ideální čas tehdy, až kořeny pórku vytvoří v sadbovači silně prokořeněný bal a sazenice budou silné asi jako tužka. Na záhoně je pak vysazujeme do hlubší rýhy, abychom docílili co nejdelší bílé části pórku.
I přesto, že meloun není úplně typickou zeleninou pro naše podmínky, nemusíme se ho bát. Ideální dobou pro výsev cukrových i vodních melounů je polovina dubna. Vyséváme je rovnou do květináčů nebo do truhlíku s agroperlitem, následně je potřeba je přepíchnout. Přitom je však nutné myslet na to, že melouny jsou velmi citlivé k poškození kořenů a podle toho je tedy potřeba s nimi zacházet. Po uplynutí 6-7 týdnů od výsevu už by měly být vzrostlé dostatečně silné rostlinky k přemístění do venkovního prostředí, na záhon je však přesouváme až v druhé polovině května.
Začátek dubna je vhodný i pro výsev bazalky – té se velmi daří na světle, neuškodí ji však zasypat slabou vrstvou zeminy. Ven bylinku přesazujeme až ve druhé polovině května, kdy už nehrozí nebezpečí mrazů.
Okrasná zahrada
V dubnu se ani na okrasné zahradě téměř nezastavíme – je potřeba vysadit spoustu okrasných rostlin a nejen to. Důležitá je v tomto období také péče o ně.
Popínavé rostliny dobře poslouží na místech, která nejsou úplně esteticky dokonalá, někdy dokáží sloužit i jako tepelná izolace. Konkrétní druh „popínavky“ volíme podle našich představ a umístění, nejčastěji lze však narazit na podražec, rdesno, trubač nebo břečťan. Pokud chceme popínavou rostlinu vysadit ke zdi stavby, je nutné dodržet 50cm odstup. Rostlinu z kontejneru přesadíme do dostatečně široké a hluboké jámy (cca 50 cm). V rámci zlepšení podmínek dno jámy vysteleme vrstvou kompostu, v případě těžké a nepropustné půdy provedeme drenáž ze štěrku a písku. První výhony po zasazení upevníme k tyči, postupem času je potřeba některým druhům pomoci opěrnou konstrukcí.
V dubnu je také čas na výsev okrasných dřevin – sázíme rododendrony i dřeviny, které se při podzimní výsadbě dobře neujmuly – břízy, magnolie, komule a ibišky. Vysazujeme také hlízy mečíků a montbrécií.
Stejně tak je čas na jiřinky, v teplých polohách můžeme začít vysazovat již začátkem měsíce, v těch chladnějších se však vyplatí počkat až téměř na přelom dubna a května. Před výsadbou je nutné všechny silnější hlízy jiřinek dělit, aby rostliny netvořily příliš mnoho výhonů na úkor květů. Dělení provádíme u dobře očistěných hlíz a alespoň týden před výsadbou. Jiřinky dělíme tak, aby na každém oddělku bylo několik oček. Poté jen seřízneme stonek těsně nad kořenovým krčkem a řezné plochy necháme dostatečně zaschnout (min. týden).
Jiřinky lze množit i řízkováním, k tomu je však potřeba vytápěný skleník. V tomto případě dáme hlízy nejpozději v březnu narašit, z nich pak odebíráme řízky a necháme je zakořenit.
Co se týká péče o naši okrasnou zahradu, měli bychom se zaměřit na škůdce, konkrétně slimáky a hlemýždě, kteří dokáží zničit nově vysazené a mladé rostlinky. Boj proti nim není příliš snadný, můžeme použít různé návnady anebo je pravidelně ze zahrady sbírat. Pokud naši zahrádku zdobí okrasné jezírko, vyčistíme jej, doplníme vodou a osadíme rostlinami. Na skalkách nahrazujeme uhynulé skalničky novými a objemnější druhy patřičně vytvarujeme. S péčí o trvalky nám pomůže kompost nebo Cererit, které použijeme při hnojení, pomocí okopávání je pak prokypříme a provzdušníme půdu a nezapomeneme ani na zálivku.
Pokud teprve se zahrádkou začínáme nebo ji renovujeme, je v dubnu nejlepší období pro založení nového trávníku nebo na opravu jeho poškozených částí. Prvním krokem a zároveň tím asi nejdůležitějším je kvalitní příprava půdy pro výsev. To zahrnuje zbavení se všech odpadů a nečistot, vybírání oddenků plevelů a větších kamenů. Plochu před výsevem je nutné také upravit do požadovaného sklonu, aby byl dokonale vodorovný, případně svažitý, myslet musíme i na úpravu zeminy u obrubníků, abychom následně nezápasili se sekáním trávy na těchto místech. Po takové úpravě celou plochu pohnojíme např. Cereritem a půdu následně zkypříme do hloubky 10-20 cm. Pro výsev zvolíme takovou travní směs, která bude nejlépe vyhovovat našim požadavkům. Pro zahradu u rodinného domu se doporučuje volit rekreační směs – ta obsahuje jak úzkolisté okrasné druhy trávy, tak druhy, které dobře snášejí sešlapávání. Výsevek na 1 m2 se pohybuje v rozmezí 10-20 g.
Nevypadá váš trávník tak, jak jste si představovali? O nejběžnějších problémech s ním se dočtete v článku Nejčastější problémy s trávníkem.
Pokud nemusíme řešit zakládání zcela nového trávníku, i přesto je potřeba si najít nějaký čas na ten starý. Koncem měsíce trávník poprvé přihnojujeme, ideálně za deštivého počasí nebo hnojivo aplikujeme s dostatečně velkým množstvím zálivky.
