4 typy kompostérů, a jak je používat

banner-4-typy-komposteru

Po týdnu tady máme další článek. Minule jsme řešili, jak správně vybrat skleník a nepohnojit to

Tentokrát nahlédneme pod pokličku, vlastně pod víko, kompostérů.

Podíváme se na různé varianty, srovnáme si jejich výhody a nevýhody a nakonec vám doporučíme tipy, jak to naopak kvalitně pohnojit.

Ručně vyrobený, plastový, otočný…?

Jaké že máme při výběru kompostéru možnosti?

Tou nejjednodušší je házet bioodpad na hromadu někde na zahradě. Kvůli tomu ale asi tento článek nečtete ;)

Propracovanější verzí je kompostovací silo. To si můžete vyrobit i doma. Nejčastěji pro výrobu využijete dřevěná prkna (viz obrázek níže), nebo palety. Zde najdete video-návod (v angličtině), jak na jednoduchý dřevěný kompostér. Verze z obchodu budou obvykle plastové, plechové nebo dřevěné (případně jejich kombinace). Můžou však být i z betonu, nebo z jiných materiálů. 

Klady a zápory – kompostovací silo

Kompostování zeleně ze zahrady
+ Přizpůsobení vzhledu, počtu komor
+ Přizpůsobení potřebné velikosti, kapacity

Provzdušňování převážně ručním přehazováním
- Možná přítomnost hlodavců
- Omezeno ročním obdobím
- Vhodný pouze na větší zahrady

silo-ohradka

Druhou rozumnou variantou je plastový kompostér s víkem.

Tyto kompostéry jsou v současnosti oblíbené především pro svou přijatelnou cenu (varianty s objemem okolo 400 l stojí v rozmezí 700-1000 Kč) a množství kapacitních variant, včetně dvou a více komorových.

Tip: Pokud přemýšlíte, jakou velikost kompostéru vzhledem k velikosti vaší zahrady zvolit, uvádíme malou nápovědu. Ze 100 m2 posečené zahrady získáte trávu o objemu 100 l. Důležité je myslet tedy na frekvenci sekání, na slehnutí trávy (za 10 dní ztratí cca 1/3 objemu) a také na objem dalšího přidávaného materiálu.

K instalaci plastového kompostéru není za potřebí žádné nářadí a navíc jsou často vybaveny promyšleným systémem provzdušňovacích otvorů či zavlažování. Podívejte se na kompletní nabídku plastových kompostérů.

Klady a zápory – plastový kompostér s víkem

+ Tmavý plast usnadňuje lepší prohřátí
+ Provzdušňování systémem otvorů
+ Kompostování zeleně ze zahrady
+ Přijatelný vzhled kompostu
Nízká cena 

- Náročnější ruční vyprazdňování lopatkou
- Přítomnost hlodavců - podhrabáním
- Náročné překopání kompostu
- Omezeno ročním obdobím

plastovy-komposter

Další možností jak kompostovat, je za pomoci otočného (rotačního) kompostéru. Na rozdíl od těch pevně stojících je vyráběn v menších velikostech a je dražší. Má však své výhody. Pro příznivce vícekomorových kompostérů je dobrou zprávou, že i tyto varianty jsou k nalezení v nabídkách otočných kompostérů.

Podobně jako plastový kompostér s víkem je ten otočný oblíbený (mimo jiné) pro svůj decentní vzhled.

Významnou předností otočných kompostérů je snadné provzdušňování (ocení nejen dámy), což přispívá k rychlejší tvorbě a vyšší kvalitě kompostu. Další výhodou je jednoduché přemisťování kompostéru, některé modely jsou pro tento účel vybaveny kolečky. 

Klady a zápory - otočný (rotační) kompostér

+ Jednoduché provzdušňování - snadnou rotací
+ Vyprazdňování (otočením do přistaveného kolečka)
+ Odolný vůči hlodavcům
+ Dobře využitelný v menších či vnitřních prostorách 

- Často nebývá zateplený - chybí energie z půdy
- Absence přirozeného kompostování - žížaly aj.
- Menší kapacita
- Vyšší cena

rotacni-komposter

Tip: Při nákupu kompostéru nespoléhejte pouze na ilustrační foto samotného produktu. Pro lepší představu o velikosti doporučujeme nalézt foto například včetně vedle stojící osoby. Případně důkladně nastudujte rozměry kompostéru. Ve skutečnosti bývá často větší/mohutnější než ve vašich představách (viz obrázek výše).

Chcete si založit vlastní kompostér, ale bydlíte v bytě? Vhodným řešením je v tomto případě tzv. vermikompostér. Jedná se o nejmenší z nabízených kompostéru. Ten je pro využití v domácnosti přímo stvořený a vyniká především skvělým designem.

Pokud jste se někdy setkali s pojmem žížalí čaj, tak nejspíš tušíte, že o louhování žížal v hrnečku řeč nebude. Význam anglického pojmu „worm tea“ znamená kvalitní organické hnojivo, které vzniká právě jako výsledek vermikompostování. 

Kompostér lze umístit takřka kamkoliv, kde se pohybuje teplota okolo 18°C. Při dodržování správných zásad tohoto typu kompostování se nemusíte obávat ani případného zápachů. Jako vhodné umístění se tak nabízí přímo vaše kuchyně, či balkon.

Vermikompostér může být „hračkou“ také pro vaše ratolesti. Kromě toho, že je pravidelným kompostováním na chvíli zabavíte, tak je i vzděláváte. Pokud vás či vaše děti začne domácí kompostování časem více bavit, je možné si většinu vermikompostérů zvětšovat přikupováním jednotlivých pater.

Klady a zápory – vermikompostér

+ Luxusní a moderní design
+ Snadná manipulace
+ Systém vnitřního provzdušňování
+ Jednoduché vyprazdňování
+ Celoroční kompostování 

- Vhodné takřka pouze pro domácí kompostování
- Výrazně nižší kapacita - patro nejčastěji 10 – 20 l
- Vyšší cena

vermikomposter

Tip: Bioodpad tvoří mnohdy takřka polovinu odpadu ve vaší domácnosti. Jeho recyklací tak nešpiníte odpadkový koš, který navíc ani nepříjemně nezapáchá. Mimo jiné se koš vynáší méně často, což ocení každý člen domácnosti.

Kromě výše uvedených typů kompostérů se můžete setkat také s komunitními kompostéry. Ty nabývají různých velikostí i tvarů. Jejich účelem je kompostování větším počtem osob, které se pak o výsledný kompost dělí. Za zmínku stojí také profesionální automatické kompostéry. Jejich propracovanost se ovšem projevuje na ceně, která dosahuje desítek tisíc (i více).

Jak správně kompostovat?

K čemu by nám byl kompostér, kdybychom nevěděli, co s ním. Projdeme si tedy několik základních tipů, jak kompostér založit a především, co do něj dávat, nebo naopak nedávat.

Založení kompostu je pro každý druh kompostéru specifické. U venku volně stojících kompostů není například potřeba přihazovat žížaly, naopak vermikompostování se bez jejich přidání neobejde.

U volně stojících kompostérů doporučujeme dno zaplnit větvemi. Ty zajistí lepší provzdušnění a rychlejší odtok nashromážděné vody. Jak je uvedeno výše, u rotačního kompostéru se provzdušnění realizuje otáčením. Vermikompostér má pak systém provzdušnění řešen samotnou konstrukcí.

Vraťme se ještě zpátky k volně stojícím kompostérům. Ty je vhodné pravidelně přehazovat. Zde se dostává do popředí výhoda vícekomorových kompostérů. V jedné komoře můžete volně shromažďovat materiál ke kompostování, zatímco v dalších je možné kompost hygienizovat. Proces hygienizace spočívá v zahřátí celého obsahu komory na teplotu okolo 45-60°C, a to nejméně po dobu 5 dní. Tato doba se prodlužuje, pokud se ve vašem kompostu mohou objevit semena plevelů či zárodky chorob rostlin.

A co vlastně kompostovat?

Ať už zvolíte jedno či vícekomorový kompostér, nejdůležitější je stejnak obsah, který kompostujete. Konkrétně budeme mluvit o skladbě materiálu.

Kompostovaný materiál musí být vyvážený – měl by být suchý i vlhký, prodyšný i hutný a především „zelený i hnědý“. Že nevíte, co zmíněné barvy přesně znamenají?

Jedná se o poměr uhlíkatých (C) a dusíkatých (N) látek. Čím je materiál starší a tmavší, tím více u něj převažují uhlíkaté látky. Naopak u mladšího a zelenějšího materiálu převládá dusík. A právě v poměru těchto látek spočívá převážná alchymie kompostování. Jednoduše řečeno, jen z posekané trávy kompost v žádném případě nevznikne.

Poměr C:N udržujte zhruba na hodnotě 30:1. Pro lepší představu, na 2–3 díly hnědého materiálu připadá 1 díl zeleného materiálu. V tabulce níže pak můžete porovnat zmíněný poměr C:N u často používaných materiálů. 

Surovina C:N (uhlík : dusík)
Posekaná tráva 20:1
Odpad z kuchyně 20:1
Hnůj skotu 20:1
Koňský hnůj 25:1
Listí 50:1
Jehličí 70:1
Sláma 100:1
Kůra 120:1 
Dřevo 200:1
Piliny 500:1


 
Tip: Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku (Do kompostu tedy přimíchejte dřevěné třísky, kůru nebo piliny). Pokud kompost zapáchá jako zkažené vejce, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku (V takovém případě přidáme posekanou trávu nebo listí).

Co kompostovat lze:

  • ovocné a zeleninové odpady
  • kávové a čajové zbytky
  • mléčné produkty
  • novinový papír, lepenku, papírové ručníky
  • třísky, piliny, hobliny, kůru
  • trus hospodářských zvířat
  • posekanou tráva, listí, drnové řezy, větvičky
  • popel ze dřeva
  • skořápky z ořechů
     

Co do kompostu nepatří:

  • kosti, odřezky masa, tuky
  • chemicky ošetřené materiály
  • rostliny napadené chorobami
  • slupky z tropického ovoce, pecky
  • časopisy
  • oddenková plevel
  • plasty, kovy, sklo, kameny
  • žhavý popel a lehce hořlavé materiály
     

Vlastnosti, které je třeba kontrolovat 

Vlhkost: Při stisknutí kompostovaného materiálu by nemělo dojít ke ždímání, nicméně materiál by měl po rozevření ruky zůstat slepený. Jeden či druhý extrém lze řešit pokropením či naopak přidáním pilin.

Teplota: Rostoucí teplota značí průběh procesu kompostování. Opět poslouží jednoduchá pomůcka, tedy orientační zkouška vložením ruky do kompostu. Nízká teplota často znační nevhodné složení (tedy poměr C:N).

Provzdušnění: Kyslík je naprosto nezbytnou součástí kompostování. Volně stojící kompostéry by měly být přeházeny každé 1-2 měsíce, průběžné provzdušňování je pak doporučování 1-2 týdenní bázi.
 

Závěrem

V tomto článku jsme si představili základní typy kompostérů a pár rad, jak svůj kompost založit a udržovat.

Při správném dodržení všech zásad vám do půl roku vznikne čerstvý kompost, nejvýše do roka pak máte na své zahrádce kompost vyzrálý.

Pokud máte vlastní zkušenosti s kompostováním a rádi byste se o ně podělili i s ostatními čtenáři, napište je prosím do komentářů níže.

 

JEŽEK tým

Snímek obrazovky 2017-08-16 v 11.15.03   Snímek obrazovky 2017-08-16 v 11.17.58