Jéžův zahradní kalendář - srpen

Ovocná zahrada | Zeleninová zahrada | Okrasná zahrada

banner-zahradni-kalendar-srpen

Srpen nám pomalu ale jistě připomíná, že léto se nezadržitelně blíží ke svému konci. Nejenže se začínají dny stále více zkracovat, ale mění se nám také teploty – ty bývají přes den ještě tropické, nicméně noci a rána už mohou být chladná, zejména pak ke konci měsíce. Je proto nutné na tyto změny i na zahrádce pohotově reagovat. Srpen se na naší zeleninové i ovocné zahradě nese v duchu sklizně velkého množství dozrálých plodů, „okrasařina“ je především ve znamení množení a řezů.

Zeleninová zahrada

Po vydařené sezóně se ani v srpnu nemusíme bát, že nebudeme mít na zahrádce co sklízet. Svými plody nás jistě hojně obdaří cukety či okurky nakládačky. Při sklizni cuket se doporučuje nechat plody dozrát pouze do velikosti cca 10-20 cm – to přispívá k větší křehkosti a čerstvosti zeleniny, zároveň má rostlina také možnost více plodit. Pokud totiž necháme plody „přezrát“, rostlina do nich investuje příliš velké množství energie a zbývá jí jen málo další na nové plody.

cuketa

Sklízíme také další zeleninu – česnek, papriky či cibuli. Cibuli však po sklizni necháme na záhoně či na jiném vzdušném místě vyschnout, následně ji zbavíme přebytečné zeminy a odřízneme nať i kořínky. Skladovat bychom jí měli ideálně na chladném a tmavém místě.

Abychom i na podzim mohli sklízet zeleninu, je nyní vhodná doba pro její další výsev či výsadbu. Po letní přestávce se můžeme opět soustředit na ředkvičky, kterým svědčí právě nižší teploty. Stejně tak vysíváme i listové saláty, kopr či polníček. Pokud jsme si v měsíci červenci předpěstovali netradiční druhy zeleniny – například pekingské a čínské zelí či japonskou ředkev, je také začátkem srpna ideální doba k jejich výsadbě na zeleninový záhon, abychom je mohli na podzim zužitkovat. V polovině měsíce, případně začátkem září, je čas na výsev ozimé cibulky. Tu sklízíme dříve než u jarních výsevů v podobě mladé jemné cibulky zelenačky. Při výsevu ozimé cibulky je potřeba myslet na zvýšení výsevu asi o 20 %, jelikož hrozí nebezpečí vymrznutí, a také na nutnost pravidelné závlahy.

jarni-cibulka

V žádném měsíci nesmí být zanedbána péče o zeleninovou zahradu. Proto po sklizni věnujeme čas i samotným záhonům – odstraňujeme zbytky natí, prokypříme a zarovnáme zeminu. Následně pak můžeme opět vysévat některé druhy zeleniny, již jsme zmiňovali ředkvičky, listové saláty či ozimou cibuli. Neustále bychom měli také vnímat zdraví rostlin, to znamená sledovat, zda nedochází k napadání škůdci či k různým formám onemocnění, a případně ihned využít preferovaný druh záchrany, aby pozdější úroda byla co nejkvalitnější a nejbohatší.

Okrasná zahrada

V srpnu je pro okrasnou zahradu ideální doba na množení trvalek. Kopretiny, kosatce nebo turany poté, co odkvetou, množíme dělením. Množení pomocí řízkování zase využíváme u okrasných dřevin, jako jsou cypřišky, túje nebo jalovce – řízky se v takovém případě trhají i s kouskem starého dřeva. U smrčků, tisů i listnáčů se využívají řízky, které stříháme těsně pod očkem. Metodu řízkování používáme také při množení balkonovek – muškátů a fuchsií.

trvalky

Vysazujeme dvouletky, které jsme již v předchozích měsících připravili. Konkrétně se jedná o hvozdíky, náprstníky či divizny. Přesazujeme nebo vysazujeme hlíznaté, oddenkaté a cibulnaté trvalky – tedy kosatce, pivoňky, ocúny a na podzim kvetoucí krokusy. Věnujeme se také denivkám – nádherně kvetoucím trvalkám. Aby mohli denivky oplývat spoustou květů, je potřeba neustále omlazovat starší rostliny a pravidelně je rozsazovat. To je ovšem možné až poté, co denivky odkvetou. Starší trsy tedy dělíme a opět vysazujeme na slunné místo, možný je také polostín, důležitá je však půda s velkým množstvím živin.

trvalky

Samozřejmě nejen v srpnu je potřeba se starat o trávník i živé ploty. Co se trávníku týká, pravidelně jej zavlažujeme a sekáme, pokud využíváme mulčovač, je před podzimem vhodné trávník zbavit vrstvičky trávy pomocí vertikutátoru. Jinak by totiž docházelo k vysokému zadržování vlhkosti a v trávníku by se mohly snadno usadit některé z houbových chorob. Na trávník jsme dosud využívali hnojiva podporující růst, nyní je však ideální přejít ke hnojivům pro vyzrání trávníku. Pokud máme kolem zahrady nebo v některé její části živý plot, také ten v tomto období upravujeme.

Více o živých plotech se dozvíte v našem článku.

pece-o-travnik

Jak už bylo zmíněno, teploty v srpnu, především na konci měsíce, se v noci pohybují těsně nad nulou. Proto je načase pomalu ukončit letnění pokojových rostlin a přestěhovat je zpět do interiéru. Minimálně týden před zahájením topné sezóny by tak všechny pokojovky měly být zpět na svém místě, aby si stihly zvyknout na (staro)nové prostředí. Po přestěhování je vhodné rostliny raději zkontrolovat, zda nejsou napadené parazity – mšicemi nebo sviluškami, aby později nedošlo k větším škodám. V případě, že na něco podobného narazíme, rostlinu ihned ošetříme a necháme ji v izolaci, aby nedošlo k přenosu na ostatní pokojovky.

Ovocná zahrada

I srpen je v ovocném sadu či zahradě měsícem sklizně. V tomto období si můžeme pochutnat na čerstvě utržených jablkách či hruškách, meruňkách, broskvích, švestkách, mirabelkách i drobném ovoci, jako jsou maliny či rybíz. Vždy samozřejmě záleží na konkrétním druhu ovoce, tedy zda se jedná o ranou či naopak pozdní odrůdu.

sklizen-ovoce

Jéžovo tip: Některé druhy ovoce se příliš nehodí pro dlouhodobější skladování, proto je potřeba je rychle zpracovat či zkonzumovat. Spadané ovoce, které ještě není nahnilé, se výborně hodí na výrobu domácích ovocných moštů, vín či destilátů.  

Už v rámci příprav na následující léto vysazujeme v tomto období – nejlépe koncem srpna – nové sazenice jahodníků, a to do předem připravených záhonů. Aby se úroda vydařila, měly by nám sazenice ještě do zimy dobře zakořenit, čemuž napomůžeme dostatečným zavlažováním.

jahodnik

I v srpnu je potřeba na některých stromech provést řezy. Co se týká jádrovin, provádíme doplňkový letní řez tak, abychom prosvětlili korunu a také plodům dopřáli více světla pro jejich snazší zabarvení.  V rámci tohoto řezu se také zbavujeme těch letorostů, které jsou napadnuté mšicemi nebo padlím. Dokončit bychom měli také řezy u peckovin podle tzv. Zahnova řezu, aby se vzniklé rány stihly ještě zahojit. Tomu může napomoci štěpařský vosk nebo balzámy.

U peckovin, zejména u meruněk, višní a švestek, se můžeme setkat s tzv. moniliovou hnilobou. Její vznik, stejně jako přenos infekce, je podporován především deštivým a vlhkým počasím. Je tedy potřeba plody pravidelně kontrolovat a nakažené otrhat, aby nedošlo k přenosu nákazy na ostatní zdravé plody. Stejně tak je potřeba se zbavit spadaných plodů, které jsou již hnilobou nakažené. Propuknutí tohoto onemocnění rostlin hrozí především u plodů, jejichž slupka je mechanicky poškozená – ať už je toto poškození způsobené hmyzem či jiným činitelem.

hniloba-rostlin

Ačkoliv si to pravděpodobně ani neuvědomíme, občas nám může bohatá úroda v ovocných sadech způsobit nepříjemnosti. Může se totiž stát, že plody obsypané větve, především pak ty slabší, nezvládají tíhu ovoce. Pokud problém včasně odhalíme, je potřeba přetížené větve podepřít – k tomu lze využít například kůly, podpůrné konstrukce nebo vyvazování. Co však dělat v případě, že se větev zcela zlomí? Nejprve je potřeba okraje vzniklé rány očistit a zbavit vylomených třísek, poté ránu ošetřit pomocí štěpařského vosku nebo balzámu.

JEŽEK tým

Facebook sdílej twitter sdílej