Máj je lásky k zahradě čas – všechno totiž roste, kvete a bují. Dny jsou delší a teplejší, koncem měsíce už doufejme pomine veškerá šance na příchod pozdních zimních mrazíků, a na zahradě, ve skleníku i na záhonech je tedy spoustu věcí na práci. Letní období se každým okamžikem blíží, sklízíme proto jarní rostliny, vysazujeme letní druhy a myslíme na podzimní úrodu.
Ovocná zahrada
Květen je na zahradě typický krásně rozkvetlými ovocnými stromy a také prvními úlovky z brzké úrody. Vykvétají jabloně, maliníky i subtropické plody. Od poloviny měsíce sklízíme nejranější ovoce – "kamčatské borůvky" neboli zimolez. Měli bychom se zaměřit na to, aby měly stromy neustále dostatek vláhy a byly prokypřené.
Je čas provést poslední řez ovocných stromů – to se týká především subtropických a teplotně náročných plodů. Ty je také vhodné po zimě opět přesunout do venkovního prostředí (v případě, že už nehrozí poškození mrazíky). Po odkvětu broskvoní zkracujeme letorosty, aby jim zůstaly pouze dva až tři pupeny, u vinné révy vylamujeme ty, které nemají nasazeno na kvetení.
Více o řezu stromů naleznete v článku Připravte se na řez stromů.
V květnu už kvetou také dříve vysazené jahodníky – před neočekávanými mrazíky je v tomto období můžeme chránit netkanou textilií, tu je ale potřeba přes den odstraňovat, abychom nezamezili opylování. Je potřeba myslet na to, že při kvetení už bychom neměli s jahodníky příliš hýbat, abychom negativně neovlivnili kvalitu plodů. Namísto plení tedy rostlinky raději podesteleme slámou nebo netkanou textilií, abychom zamezili růstu plevelu.
Neustále je potřeba myslet na prevenci před různými chorobami a škůdci. Jabloně a hrušně chráníme před strupovitostí, angrešt proti padlí, u peckovin (višně, meruňky) je potřeba dát si pozor na "úžeh", který může být následkem dešťů v období kvetení. Feromonové lapače zavěšené v korunách stromů nám usnadní práci při eliminaci škůdců.
Zeleninová zahrada
V květnu všechno kvete a roste, je tedy škoda, aby zůstal některý z vašich zeleninových záhonů prázdný. V tuto dobu již rostou přímo seté plodiny a je nejvyšší čas přesunout předpěstované sazenice na záhon. Naopak už můžeme začít sklízet první kousky z naší úrody – ředkvičky, kedlubny nebo saláty.
Květen je ideálním obdobím na výsadbu fazolí, okurek, melounů či cukety přímo na záhony – v teplejší půdě semena lépe vzejdou. V průběhu celého měsíce můžeme vysazovat také mrkev. Pro červnovou výsadbu můžeme vysít pozdní zeleninu, jako je zelí, květák nebo růžičková kapusta.
Je potřeba postarat se o malé rostlinky přímo seté zeleniny – okopat je jako prevenci před tvorbou škraloupu a vyjednotit. Také je důležité dávat si pozor na škůdce – za poškození mladé zeleniny často mohou mravenci nebo dřepčíci.
Vysazování rajčat nebo paprik na zahrádku začátkem května je z důvodu „zmrzlých“ ještě poněkud riskantní, doporučujeme tedy počkat až na konec měsíce. Rajčata můžeme vysadit takzvaně „na vodu“. Sazenici stačí po vsazení do jamky zahrnout suchou zeminou, poté jamku naplnit vodou a po vsáknutí zopakovat 1–2x podle potřeby. Nyní je potřeba vytvořit další vrstvu (5 cm) z hlíny, která má zamezit vypařování vody a podpořit kořeny, aby se lépe ujmuly. Rajčata jsou schopna opatřovat si živiny z poměrně velké hloubky, je tedy potřeba po tomto procesu rostlinky přibližně týden nezalévat, aby kořeny prorostly dostatečně hluboko.
Ti, kteří nemají možnost vlastní zahrádky, mohou zvolit zeleninu, kterou je možné pěstovat v květináčích či truhlících na balkoně nebo okenním parapetu. Nejoblíbenějšími druhy jsou v takovém případě rajčata, papriky nebo bylinky. V poslední době se velké oblibě těší také chilli papričky, které jsou velice nenáročné na prostor. Ačkoliv je už v tomto období na vysetí chilli papriček pozdě, jistě se vám podaří sehnat malé sazenice. Neměli bychom zapomenout, že chilli papričky nemají rády příliš mokrý substrát, a to zejména v prvních týdnech po vysazení. Ideální je tedy použití samozavlažovacích truhlíků.
Okrasná zahrada
V květnu je na okrasné zahrádce práce víc než dost – je potřeba vysadit letničky, starat se o trávník, pečovat o jezírko a spoustu dalších činností.
I přesto, že se zahrádkářská sezóna naplno rozjíždí až nyní, mají už některé květiny to nejlepší za sebou. Po odkvětu zkracujeme pod semeníkem stonky cibulovin (tulipánů, narcisů, hyacintů) nebo odstraňujeme stonky celé. Listy jsou však důležité pro tvorbu zásobních látek, proto si musíme dát pozor, abychom je neodstranili spolu s nimi. Cibuloviny by totiž nebyly nadále schopny kvést.
Po odkvětu řežeme i některé rostliny, které mohou být součástí našich živých plotů – zlatice a meruzalky. Poté, co odkvete šeřík, se u něj zbavujeme jeho odkvetlých květenství.
Po zimě a chladnějším jaru se také pomalu začínají naplno projevovat choroby a škůdci – nejen slimáci a hlemýždi, ale už také mšice. Co se růží týká, mohou se na nich vyskytovat černé skvrny nebo padlí. Abychom se nežádoucích organismů co nejlépe zbavili, je potřeba zakročit ihned.
V rámci co nejlepší péče o rostliny při výskytu pozdních mrazíků musíme choulostivější z nich chránit netkanou textilií nebo alespoň papírem.
Abychom udržovali zahrádku neustále v perfektním stavu, musíme pravidelně upravovat trávník sekáním, také jej hnojíme a snažíme se odstranit všechen širokolistý plevel. Toho se důsledně zbavujeme i ze záhonů, aby nestačil dále vysemenit. Pokud se staráme o jezírko, důležitá je kontrola kvality a čistoty vody.
Nevíte si rady s výběrem zahradní sekačky? Náš rádce vám poradí, která je pro vás ta pravá.
Vysazování letniček je pro květen více než typické a může nám zabrat spoustu času. Jsou to velice vděčné rostliny, neboť dokážou kvést bez přestávky po celou sezónu. Begónie, netýkavka, šalvěj nebo šrucha patří mezi choulostivější druhy, u kterých bychom měli na výsadbu počkat, až nebudou hrozit pozdní jarní mrazíky. Letničky obecně nemají příliš rády přehnojenou půdu, pak přerůstají a málo kvetou. Také můžeme vybírat mezi celou řadou letniček vhodných do truhlíků, které většinou (kromě hlíznaté begónie a netýkavky) milují přímé slunce. Čím větší truhlík rostlinám nabídneme, tím lépe se jim bude dařit – budou mít dostatečný prostor pro zakořenění a rychle nevyschnou.
V květnu vysazujeme také dřeviny s balem – jehličnany i stálezelené keře, pro které je k dobrému ujmutí nezbytná pravidelná zálivka. Ideální období je také na množení skalniček a trvalek pomocí řízkování. Až nebudou hrozit mrazíky, tedy po "ledových mužích", můžeme začít s vysazováním choulostivých cibulovin a hlíznatých rostlin (jiřinky, begónie, montbrécie).
Máme-li na zahrádce borovici – ať už jako solitéra, součástí živého plotu nebo v zakrslé podobě, možná se budeme chtít postarat o její tvar. Na to je právě v květnu ideální doba. Borovice se tvarují pomocí tzv. zaštipování, u kterého platí, že čím hlouběji výhon zaštípneme, tím pomaleji bude přirůstat a více za zahustí (5–7 menších výhonů). Proto pokud požadujeme zpomalení růstu, výhony zaštipujeme o třetinu až polovinu. Úplné vyštípnutí pak znamená úplné zastavení růstu.
